HISTORIE

Ze ždánické kroniky
O založení kostela
Pověst o hrobce v kostele a pokladu na hřbitově
Pověst o kutnohorských havířích

Vyjadřování
zdejších lidí, jak zaznamenal kronikář v kronice č.1


Chce-li někdo vyhovět žádosti nebo přání jiného, svoluje k tomu slovy: „ale beze všeho“.


Místo slova legrace nebo švanda, je užíváno výrazu „sranda“.


Neví-li si někdo rady, použije výraz, že je z toho „magor“.

Velmi často se užívá výraz „hergot“.

Chce-li někdo překaziti jinému jeho čin nebo úmysl, říká „že mu to zatrhne“.


Kdo moc mluví a nelze mu důvěřovat, otom se říká, že je „huba“.

Kdo chce hodně vydělati, ten je „keťas“.

Zve-li někdo jiného, aby usedl, používá „pojďte posedět a povědět o věci“.

Když chce druhému něco vytknout, říká „že mu to vytmaví“.


Zaříká-li se někdo „ať jsem sakramentskej“.

Jde-li někdo na dostaveníčko,jde „na rande“.

Přijde-li toužebně očekávaný déšť, říká se „zaplať Pán Bůh“.

Při uvítání vzácného hosta ,říkají „to nám spadnou kamna nebo to nám pojde pes“.

Nedaří-li se někomu něco, říkávají „že to má špatně u krku nebo že si to špatně zaonačil“.

Nudí-li někoho něco, říká „že se otravuje“.

Chlubí-li se někdo nebo přehání, napomínají ho „neblbni“.

Děvče, které se dokáže uplatnit,je „správná žába „.

Má-li peníze, je „prachová“.

Kdo se vyhýbá práci, ten se „ulejvá“.

Když chybujícího přimějí se polepšit,říkají,že „seká dobrotu nebo latinu“.

Pokud se někomu nelíbí ve společnosti „vymázne odtud“.
Oblékání
zdejších mužů a žen začátkem 20. století

Oblek mužů
je stejný již po mnoho let. Mladíci a mladší muži nosí kalhoty – rajtky – nahoře na stehnech široké, u kolen zúžené, na lýtkách zapínací.
K nim boty s holinkami nebo šněrovací a k tomu kožené kamaše.
Obuv většinou barvy černé, někdy hnědé.
Vesty se nosí bez límců, více ke krku. Kabáty krátké – saka – s knoflíky jedno nebo dvouřadými. Někdo nosí kabáty kožené, hnědé barvy.
Zámožnější nosívají na jaře a na podzim svrchníky z látek nepromokavých – gumových. V zimě zimníky – krátké s kožešinovým límcem. Čepice jsou nízké, stažené přes uši.
V létě se nosí čepice z lýkového pletiva a slamáky. Jinak se po celý rok nosí klobouky plstěné, měkké, uprostřed a ze strany promáčknuté – barvy šedohnědé, černé a zelené.

Obleky žen
starších tvoří sukně nebo delší šaty. Mladší ženy a dívky nosí vrchní šat vcelku šitý, úzký a krátký, často až nad kolena. Je bez límců, u krku volně vystřižený. Z látky bavlněné, vlněné nebo z umělého hedvábí. Pod tím jednu sukni nebo tak zvané kombiné.
Kalhoty buď s rozparkem, nebo vcelku různých barev.
Punčochy jsou v módě tenoučké, tělové barvy, v zimě silnější a nízké.
Na nohou se nosí střevíce černé, hnědé, šedé, kožené nebo obyčejné, lakované s vysokými, dřevěnými podpatky. V zimě se přes ně obouvají soukenné přezůvky s gumovou podešví sahající přes kotníky.
Na hlavách nosí starší ženy šátky, v zimě šály. Dívky a mladší ženy nosí klobouky, nahoře oblé s malými okraji a buď s ozdobami nebo bez nich.
U žen a dívek se uplatňuje nová móda krátkých vlasů – mikádo, které si uměle ondulují (vlní).

Sbor dobrovolných hasičů – historie

Podle zjištěných pramenů byl zdejší Požární sbor založen 12.-14. února roku 1883. Bohužel zápisky z prvních let schází.
Jeho družstvo tvořil desetičlenný tým. Předsedou byl zvolen p. Vosecký Václav a velitelem p. Holub Václav.

Vybavení sboru tvořila přenosná stříkačka, dvě potahové voznice, dva přenosné žebříky a šest plátěných věder na vodu.
V roce 1886 zakupuje obecní zastupitelstvo pro hasičský sbor potahovou čtyřkolovou stříkačku, kdy přípřež (koně) půjčují hospodáři zdarma.
Válka činnost sboru ochromila. Mezitím někteří členové zemřeli a teprve v lednu roku 1919 byl zvolen předsedou a velitelem p. Nehasil Josef.

Sbor se každoročně zúčastňuje několika cvičení, pořádá ples, účastní se župních sjezdů a občanského sjezdu zemského.
Vydatně působí při hašení každého požáru ve vsi a okolí.
Osazenstvo se schází u hasičské kůlny – dnešní hasičská zbrojnice.

Po druhé světové válce, roku 1946, je zakoupeno osobní policejní auto pro potřebu hasičů a zelené pracovní stejnokroje.
Roku 1947 je zahájena stavba zbrojnice na Dolejšáku, ale hned roku 1948 je stavba zastavena z důvodu nedostatku stavebního materiálu.

Pro sbor je objednána motorová stříkačka.

Roku 1951 se ruší název Sbor dobrovolných hasičů a je přejmenován na Místní hasičskou jednotku.

Divadlo
Roku 1909 byl díky zdejšímu panu učiteli a několika málo mladíků založen Kroužek divadelních ochotníků. Ten pořádal různá divadelní představení v obci a jeho členové založili i veřejnou knihovnu. Za své působení si zvolili hostinec u Apltauerů.
Přízeň, kterou si divadlo v obci získalo, povzbudilo i další mládež k založení dramatického kroužku a to v hostinci U Zedníků.

Dějiny naší obce

Kdy přesně byla obec Ždánice založena
o tom se nadá nic určitého říci. Pravděpodobně vznikla v devátém až desátém století, jako podhradí staroslovanského dřevěného hradu, jehož zbytky dvojitých valů bylo ještě nedávno možné spatřit v lese Zádušce a Panské stráni. Jméno Ždánice odvozuje se pravděpodobně od zakladatele Ždán- Ždánici- Ždánice. Že zdejší krajina byla obydlena již od nepaměti svědčí pozůstatky tak zvaných kulturních jam V dědinách, znatelných po tmavých místech v ornici, kde byly nalezeny různé střepy a starožitnické nálezy. V lese Ostráku a na vrchu Kozáku na Spálence byly nalezeny pazourkové nože mlaty a bronzové jehlice.

Ves Ždánici daroval král Přemysl Otakar II.
s lesy, rybníky a veškerým příslušenstvím klášteru mnichů Listerciáků v Sedleci u Kutné Hory. Král Václav II. v roce 1305 dar potvrdil. Za časů Karla IV. Držel Ždánice Ješek z Kostelce a po té je prodal Jetřichu z Portic ke klášteru ve Skalici u Kouřimi to se píše rok 1357. 18.června 1358.

Po válkách husitských
napsal Ždánice císař Zikmund Volfratovi z Radině za odměnu za služby válečné. Roku 1452 připsal král Jiří z Poděbrad Ždánice městu Kouřimi. Roku 1470 položili měšťané ze Ždánic do Kouřimi vodovod. V držení města zůstaly Ždánice i po zabrání statků zádušních v roce 1547. Roku 1550 dali ves sice připsati panu Kašparovi z Granova, ale brzy ji opět dostali zpět. Roku 1562 koupilo město od opata Jakuba i konventu kláštera Sedleckého a Skalického ves Ždánice a dvory Diblíkov, Běšínov a Kácov za 1000 kop grošů českých a 6 kop platu věčného. Ves koupilo město proto, aby mělo zajištěnu dodávku vody.

Po bitvě na Bílé Hoře
propadlo město Kouřim a sním i ves Ždánice s lesy a rybníčky z jednoho z nich proudila voda potrubím do města, do komory královské. Tato komora prodala roku 1623 ves Karlu knížeti z Lichtouskina a ten ji připojil k panství Kosteleckému.

Roku 1615
bylo neobyčejně horké léto s vichřicemi a zemětřesením jež i zde bylo velmi znatelné. Veliká sucha byla v letech 1637, 1647, 1652, 1657, 1661. Roku 1665 se ukázala kometa a pak následoval tak suchý rok , že vyschly všechny studny ve vsi. Lidé jezdili i míle daleko pro vodu. Lidé sucho přičítali působení komety.

Válka třicetiletá
zpustošila tento kraj. Vypáleny byly obce Štolmíř, Lineč a Žhery, částečně vypáleny a zpustošeny Plaňany, Tismice, Chotýš, Přistoupim, Liblice a Nová Ves, zdejší obec, tehdy skoro celá ještě ukrytá v údolí zůstala válečné zhouby ušetřena a lid slušně životními potřebami zaopatřen zůstal.

Roku 1630-31
objevila se v Čechách asijská cholera, mnoho zdejších lidí jí padlo za oběť.

1730
patřily Ždánice k Plaňanskému panství. 1738 byl vyhlášen třetí robotní patent, který nařizoval v čase potřeby robotovat šest dní v týdnu. V roce 1740 se stavěla nová silnice od Kolína přes Plaňany do Prahy, ždáničtí obyvatelé- poddaní též museli při stavbě silnice robotou pracovati. Dne 7. května 1759 darovala Marie Terezie majitelka panství černokosteleckého zdejšímu kostelu 400 zlotých z části těchto peněz byl zhotoven nový oltář.

1771
byla velká bída po vsi se pohybovalo denně několik desítek žebráků. Na začátku roku nikdo nebral čeládku do služby. V únoru napadlo mnoho sněhu, který za velmi tuhých mrazů zůstal až do března. Na květnou neděli 24. března začal opět padat sníh padal pět dní sněhové vánice trvaly až do 9. května. Potom okamžitě následovalo horké jaro. 1770 bylo v obci všeobecné sčítání lidu, při sčítání se také začaly poprvé číslovat domy, do této doby byly stavení bez čísel.

1781
po nestálém počasí v zimě se střídalo teplé a studené vlhké počasí na jaře z čehož se velmi rozmnožily housenky a žížaly, ty zlikvidovali vyrážející pupeny a listy, občané je museli hubit neboť stromy by ani nevykvetly. 20. června přišla velká bouře s krupobitím v celé vsi i v okolí způsobila velké škody hlavně na úrodě.

1784
od ledna byly velké mrazy a mnoho sněhu to trvalo až do 24. února, kdy nastala velká obleva a hodně pršelo z čehož nastala povodeň , která se nevyhnula ani naší vsi hodně sklepů bylo zaplaveno a stěny domů byly velmi vlhké. V Praze se voda valila až přes zábradlí Karlova mostu.

1787
vyšlo císařské nařízení, že posvícení se musí slavit všude najednou a to třetí neděli v říjnu, protože posvícením v různé době mnoho času a peněz se utratilo.

1788
byly zavedeny nové peníze krejcary, grešle, troníky a haléře. Od tohoto roku se začaly uvádět data statistická a to z farní matriky malotické.

1792
v červnu bylo velmi teplé počasí a tu se rozmnožily housenky v takovém množství , že v celé vsi ožraly listí ze stromů, i na řepkách se objevilo velké množství malých zelených housenek, které velkou škodu způsobily. Po té v červenci přišla velká vedra, takže obilí valem uschlo, nikde se nedostávalo sekáčů, neboť obilí uzrálo stejně v nížinách tak i ve vyšších polohách.

1797 28 června
se na obcí přehnala velká vichřice, která trhala střechy a lámala stromy. 6. července přišla bouřka s prudkým větrem, který scházel prakticky všechno ovoce ze stromů.

1798
byla ve vsi a okolí taková úroda švestek, že se stromy lámaly pod tíhou plodů.

1799
se objevily ve vsi neštovice, ten rok zemřelo ve vsi 21 lidí z nichž hlavně v listopadu a prosinci 13 na neštovice.

1801
tohoto roku byly zrušeny 8groše a 2groše, stahovány staré bankocetle a vydány nové po 5,10,25,50,100 a 500zl. Shledáno v odváděných starých bankocetlích za mnoho miliónů falešných. Též se objevovaly stížnosti na drahotu piva, neboť stávalo 5 a půl krejcaru a nyní 6 krejcarů.

1802
ve dnech 13. a14. ledna byly velké mrazy. Od 19.ledna do 9.února mrazy polevovaly a v noci nato byla veliká bouře a ve 4 hodiny ráno od jihu k severu letěla ohnivá koule na obloze, patrně povětroň čili meteorit. V polovině dubna opět uhodily mrazy. Napadl sníh a na stojatých vodách byl led na půl coule.

1804
začátek dubna se projevoval sněhovými a deštivými přeháňkami, které se změnily ve větší deště, jež byly příčinou toho, že na řekách stoupla voda jako před 200 lety.

1805
25.května vydal Jan z Lichtenstejna všem rychtářům černokosteleckého panství oznámení, že nastupuje na panství jako jeho majitel.
Pro stálé deště a chladna se setí zdržovalo, úroda se ukazovala velmi špatná a drahota obilí stoupala. Ke konci července začaly žně, lidé spěchali se sekáním a zrno ještě měkké dosoušeli. Aby bylo zamezeno spekulacím s obilím, bylo zakázáno prodávat obilí židům a handlířům.
Ve žních byly nařízeny odvody mladíků a koní k vojsku, čímž se práce na polích zdržovala.
Až do této doby nosili úředníci, vyšší stavy i vojsko copy. V červnu tohoto roku dal si císař František cop ustřihnout. Jeho příkladu pak následovali všichni muži, kteří tuto ozdobu nosili.

1805 -1860
jsou v kronice zmiňovány pouze narození, sňatky, úmrtí a majetkové poměry zdejších občanů.

1866
ve válce Rakouska s Pruskem se do obce rakouské vojsko vůbec nedostalo.Teprve po rozhodné porážce rakouského vojska u Hradce Králové přijeli do Ždánic nejprve pruští červení husaři a po nich teprve pěchota v modrých uniformách. Před Prušáky byl ohromný strach, lidé veškerý svůj majetek schovávali do sklepů a dobytek ukrývali v okolních lesích.
Velké obavy z pruských vojsk však byly celkem zbytečné, protože vojáci se chovali vůči občanstvu slušně.

1869
byla provedena oprava zdejšího kostela.

1871
v květnu se opravovala zeď u hřbitova a obec si stěžovala patronátnímu úřadu v Kostelci, že se při tom upotřebovává špatný materiál.

1872
v tomto roce neměla obec často na zaplacení povinných platů, a proto byla exekuována.
V tomto roce zakoupila obec malou přenosnou hasičskou stříkačku.

1873
toho roku proběhla volba volitelů k volbě poslance do říšské rady.

1875
je zaznamenáno dvojí policejní tažení, v únoru a listopadu. V noci byla zkontrolována všechna obydlí a všichni cizí nocleháři , kteří neměli písemné úřední průkazy o své osobě, byli zatčeni. Prohlídku vykonával starosta, jeden radní a jeden člen obecního výboru. Někdy se dostavil i četník. Dne 2. května se konala veřejná schůze všeho občanstva svolaná představenstvem, aby bylo určeno místo ke stavbě školy.
V září objevila se mezi hovězím dobytkem slintavka a kulhavka.
Zápis tohoto roku ukončil 30.12. zdejší starosta slovy: „Kdo tu knihu ukradne, tomu ruka upadne.“

1876
obec upomínala zádušní úřad v Kostelci nad Černými lesy, aby dal do pořádku mostek k zádušním polím. Ale protože se tak nestalo, odvolala se obec k c.k. okresnímu hejtmanství v Kolíně a i okresnímu výboru v Kouřimi, aby zádušní úřad k tomu donutily.
V říjnu se objevila u vepřového dobytka nemoc, která zničila větší počet vepřů.

1877
stavěla se nová škola a nová obecní kovárna.

1878
nařízena sbírka pro okupační vojsko v Bosně a Hercegovině.

1880
29. února se konaly nové volby obecního zastupitelstva a představenstva. Teprve tohoto roku byl zapsán protokol o schůzi zastupitelstva: Shledalo se, že nová obecní kovárna má ve východní části trhliny, což bylo vytýkáno dřívějšímu starostovi, že nebyl náležitý dozor na stavbě. Byl podán v zastupitelstvu návrh, aby bylo zjištěno, jaká škoda tím povstala, a aby bylo rozhodnuto o tom, kdo ji má hradit. Návrh byl většinou zamítnut, trhliny zamazány a kovárna, prohlášená za životu nebezpečnou, stála dál. Náklady na opravu zaplatila obec.
Byla provedena oprava mostu a obecních cest.

1881
proběhla jediná schůze obecního výboru.
Začínala se více rozvíjet péče o ovocné stromoví. Byly zaváděny jarní, letní a podzimní hlídky.

1882
okresní hejtmanství vyzvalo obec, aby postavila na hřbitově umrlčí komoru.

1883
15. dubna se zastupitelstvo ohradilo proti nařízení c.k. okresního hejtmanství, že má obec zaplatit ruční a potažní práce při stavbě kostela. Navrhlo, aby se práce zaplatily ze zádušní kasy ždánického kostela.
30. října byla zakoupena čtyřkolová pojízdná stříkačka. Začátkem listopadu byla přivezena do obce. Druhého dne vyzkoušena a hned nato vypukl požár, který zachvátil asi tři domy.
Pro obecní stříkačku byla postavena hasičská kůlna.

1884
byla obcí zakoupena výzbroj hasičskému sboru.
27. března žádala obec, aby c.k. okresní hejtmanství donutilo černokostelecký patronát zdejšího kostela ke stavbě nového. Okresní hejtmanství vyzvalo znovu obec, aby na hřbitově postavila umrlčí komoru. Obec odpověděla, že tak učiní, až bude kostel opraven a hřbitov rozšířen. Dne 22. června se opět obec domáhala postavení nového kostela. Dosavadní byl již 4 roky uzavřen pro zchátralost.

1885
v této době prosperovala honitba, bylo zastřeleno 158 zajíců, 20 králíků,1 bažant, 150 koroptví, 11 křepelek, 2 tchoři a 2 jestřábi.

1886
v některých krajinách se objevila cholera, a proto byla učiněna preventivní opatření.
Z nařízení úřadu byla ustanovena čtyřčlenná zdravotní komise, která měla dohlížet na čistotu v obci a dezinfekci veřejných místností.
Dne 10. března proběhly obecní volby, proti nim byl však podán protest. Hejtmanství nařídilo, aby tam byly zaslány volební seznamy i hlasovací lístky a nařídilo volby nové na 18. března.
C.k. místodržitelství vydalo nařízení proti kořalečnímu moru. Obecní zastupitelstvo navrhlo, aby se kořalka nesměla prodávat na dluh a aby dluhy byly nevymahatelné. Dále navrhlo, aby pijákům byla odepřena chudinská podpora, a kdo by byl zjištěn jako opilý, byl zavřen na 2 až 4 dny a ten, u koho se opil, aby byl pokutován.

1888
v obci i v okolí se rozšířil mezi dětmi záškrt, kterému podlehlo několik dětí.

1889
se stavěla silnice od obecní kovárny vsí až na silnici jdoucí od Svatých do Kouřimi, kterou později převzal okres.

1901
Od tohoto roku jsou veškeré účty značeny místo zlatých – v korunách. Koruny se razily z mincovního stříbra a měly poloviční hodnotu zlatého.

V letech 1902 – 1903,
byly opět vysázeny třešně podél státní silnice.A jak jsme už psali, byly zase úmyslně poškozovány neznámými pachateli,kteří stromky pořezali. Obec vypsala odměnu za dopadení nebo prozrazení pachatele , ale bezvýsledně.

Na křižovatce – v pravo od vývěsky,byla postavena mostní váha, za peníze utržené za trávu z polních mezích. Hospodáři, kteří se podíleli na této akci, měli právo vážit si zdarma.

Toho roku trpěla obec nedostatkem vody a tak byli hospodáři nuceni hnát krávy k rybníku. Odtud si také odváželi domů ve voznicích vodu. Pro snadné plnění voznic, bylo na hrázi postaveno řetězové čerpadlo.

1903
Během roku 1903
byly objednány lité,železné roury pro obecní lampy.

1905
obecní zastupitelstvo jmenovalo čestným občanem jeho jasnost, nejvyššího maršálka, knížete Jiřího Lobkovice pro jeho zásluhy.

1906
11. ledna 1906 se v obci konaly volby nového zastupitelstva.Proti němu však byly námitky, čímž se nastoupení nového úřadu oddálilo.v dubnu, až po zamítnutí odvolání, nastoupilo nové zastupitelstvo.Téhož roku se také rozhodlo, že bude zrušen dolejší rybník a místo něj postaveno dětské hřiště.

1907
Začátek ledna roku
1907 se projevil velkými mrazy,kdy i při pohřbech se pan farář jenom pomodlil a ostatní modlitby dokončil v kostele.
Následný měsíc se v obci objevily ovčí neštovice a záškrt.
V červnu se konala v Kouřimi velká, národní slavnost, jíž se zúčastnila i zdejší mládež v národních krojích.Ta předvedla starobylý zvyk,dávání věnce za hospodu za přispění vtipných říkanek- zde kronikář neuvádí podrobnější vysvětlení tohoto zvyku.
26.července vyhořel v obci domek – vzňala se hromada vyschlého chvoje od odhozeného nedopalku.

1908
V roce
1908 se v sadech objevilo velké množství housenčích zámotků a prsténků.
Před žněmi poškodily kroupy velkou úrodu.
Na oslavu 60.narozenin císaře, byly vysázeny u dolního rybníku lípy za účasti školní mládeže. Do rybníku bylo vypuštěno 57 kg kapří násady.

1910
Z důvodů finančních zamítlo zastupitelstvo roku 1910 žádost občanů o zřízení vodovodu, při příležitosti kopání studny u váhy.

1914
Počasí roku 1914 bylo celkem příznivé a tomu odpovídala velmi dobrá úroda.
Zavraždění následníka trůnu , arcivévody Ferdinanda D´Este a jeho manželky, vévodkyně Žofie z Honenbergů, rozené hraběnky Chotkové, v Sarajevě, mělo za následek vypovězení války – 26.července – Srbsku.
V polovině července roku 1914 přinesl časopis „Moravská Orlice“ pozoruhodný článek , ve kterém mimo jiné stálo- 15. září roku 1912 prohlásil jeden vysoce postavený zednář o rakouském následníku trůnu: Je to zdatný chlapík. Škoda, že je odsouzen. Zemře na stupních trůnu – a tato předpověď se 28. června 1914 vyplnila..
Války se zúčastnilo Německo, Rusko, Francie, Anglie, Turecko, Bulharsko, Itálie, Belgie, Japonsko a severoamerické státy.
Byla vyhlášena částečná mobilizace armády a 29. července mobilizace všeobecná.
Také z naší obce nastoupila celá řada záložníků.Veškeré úřední vyhlášky se musely oznamovat bubnováním.
Zdejší obec byla nucena poskytnout k válečným účelům párové povozy a koně a valnou část obilí, která byla prodána do Německa.
Na podzim a v zimě cena obilí značně stoupla – tomu byla učiněna přítrž císařským nařízením- jímž byly stanoveny tzv. maximální ceny obilí- nejvyšší přípustné ceny.

1915
V únoru 1915, aby byla zabezpečena výživa obyvatelstva a zásobování vojska, zřídil stát obilní ústav. Veškeré zásoby meliva a obilí byly sepsány a zabaveny. Spotřeba obyvatel byla obilním ústavem omezena.Kdo měl vlastní úrodu, ten směl umlít tolik obilí , které stačilo na určitou dobu k obživě – těm se říkalo samozásobitelé.
Kdo byl odkázán na nákup obilí – byli tzv. chlebenkáři. O ty se starala zásobovací komise.
Od 1. listopadu se počítalo na osobu s 320 g mouky na den. Z úsporných důvodů se doporučovalo občanům jíst zeleninová jídla.
Začaly se omezovat příděly veškerých potravin, do chleba se přidávala náhražka.V září byly zavedeny bezmasé dny.V domácnostech a hostincích bylo zakázáno vaření a pečení masa v pondělí, ve středu a v pátek.
21. listopadu zemřel císař František Josef.
Během let válečných se prováděla rekvizice (odebrání, vymáhání ) dobytka,obilí a došlo i na kostelní zvony. Ve Ždánicích byl odebrán zvonek ve zvoničce a z kostelní věže zvon „Markyta“.

1917
V roce 1917 – od 16. dubna do 17. září byl zaveden letní čas. Hodiny se posunuly o 1 hodinu napřed, ale lidem to praktického výsledku nepřineslo.
Během první světové války padla nebo byla zraněna velká část zdejší mužské populace. Někteří se vraceli z ruského zajetí jako ruští legionáři.

1918
Konečně nadešel 28. říjen 1918 – den svobody – konec první světové války.
Lidé vyvěšovali prapory v národních barvách, všude byla radost a slyšet smích.Byl nejen konec války, ale zároveň vznikl samostatný stát, jehož hranice byly ustanoveny mírovými smlouvami.
V Praze se ustanovil národní výbor ze zástupců všech politických stran, který převzal vedení všech státních úřadů civilních a vojenských.
Tak splnila se prý slova J.A.Komenského – vláda věcí našich vrátila se do našich rukou.
Říše Habsburků s jedenácti národy porušila spravedlnost. Na bráně císařského hradu ve Vídni byl nápis: Spravedlnost základem říše. Ale spravedlnost v říši umřela a proto umřelo Rakousko.Máme svobodu, máme svůj stát. Chvála Bohu. Dej Bůh, aby národ vedl své záležitosti tak, aby zavládl u nás pokoj, blahobyt a vespolná láska mezi všemi vrstvami národa- citace z kroniky.
Večer 7. listopadu se slavilo dosažení samostatnosti státu. Místní odbor Sokola, sbor hasičský, školní mládež a velké množství občanů vyšlo v průvodu na kopec, kde byla zapálena hranice a v ní spáleny obrazy obou císařů.

1919
Roku 1919 byla 1. července volba nového starosty a do zastupitelstva volba 15 členů.28.prosince došlo mezi členy zastupitelstva k velkým neshodám tak, že 9 členů odešlo a jednání se dokončilo až 25. ledna následujícího roku.
Aby z jiných zemí bývalého Rakouska – Uherska nebylo k nám dopravováno více bankovek- bylo nařízeno jejich kolkování.

1922
20.dubna roku 1922 byl slavnostně odhalen pomník padlých, postavený u státní silnice při pěšince vedoucí ke Lhotkám. Pomník představuje lva, který tiskne dvouhlavého orla. Sousoší je z pískovce, sám pomník je ze žuly.

1923
Na schůzi svolanou starostou obce se dostavilo minimum členů a tudíž nemohlo být nic projednáno. Členové zastupitelstva se nedostavili z důvodu nespokojenosti se správou obce. Následkem toho okresní úřad obecní zastupitelstvo rozpustil a ustanovil správní komisi, která dočasně zastupovala vedení obce do nových voleb, které se konaly v říjnu.
Za tohoto zastupitelstva se šířila myšlenka o elektrifikaci obce, která v budoucnu byla zadána elektrickému závodu v Golčově Jeníkově.
Též byla podána žádost ředitelství pošt, aby zdejší obec byla přidělena poštovnímu úřadu v Maloticích.

1924
V dubnu tohoto roku přišla velká bouře s krupobitím, která ale větších škod ani na majetku a ani na úrodě nezpůsobila.
V květnu byl přeměřen Rohlíkov a byly stanoveny správné hranice k sousedním pozemkům.
V létě byla urgována žádost obce o přidělení k poště do Malotic a v září se jednalo o zřízení osvětlovací a motorové elektrické sítě.
V tomto roce byla postavena sokolovna.

1925
V lednu byla provedena kolaudace na sokolovnu.
Jednoho večera v květnu byla svržena socha sv. Jana Nepomuckého, která stála na křižovatce u Svatých, z podstavce do silničního příkopu. Při vyšetřování bylo zjištěno, že byla zezadu páčena motykou. Pachatelé vypátráni nebyli a socha se přestěhovala do Malotic na faru.
Zanedlouho byly uraženy ruce soše sv. Prokopa stojící naproti. Pachatelé opět nebyli vypátráni a oba tyto činy byly slušnými lidmi odsouzeny.
Největším finančním výdajem v této obci byla položka za elektrizaci, která činila 140 648 korun a 87 haléřů.

1926
Na jaře se zde objevilo obrovské množství chroustů napadajíc úrodu, které pilné žactvo a dospělí s velkým úsilím sbírali.
V březnu zde sehrála jedna nejmenovaná divadelní společnost veselohru „ Krásná Holanďanka“ a v dubnu hráli utečenci z Ruska zábavný večer, který se pro velký úspěch opakoval.
V květnu se do Zásmuk vydal průvod členů sociálně demokratické strany k pomníku padlých a učinil zde zastavení s hymnou národní a písní zborovskou.
Občanu zdejší obce, panu Františku Kolaříkovi, byla povolena stavba kovářské dílny v nové ulici u sokolovny. Od té doby má obec kovárny dvě.

1927
Jednání o postavení vodovodu dospělo až k vypracování projektu a rozpočtu. O stavbě vodovodu se usnesla obecní rada a finanční komise tak, že se postaví, až bude zaručena státní subvence.Polovinu nákladů uhradí obec z běžných příjmů a druhou polovinu a umořování dluhu budou hradit spotřebitelé vody dle návrhu v projektu.
V listopadu byl zvolen starostou pan Václav Balšánek za stranu republikánskou.
Dochází k vyjednávání s okresem o vydláždění okresní silnice od váhy přes ves až na silnici státní u obecní kovárny a k usnesení obce o vypůjčení peněz na stavbu vodovodu.

1928
Nadále pokračují jednání s okresem ohledně stavby vodovodu, ale velkým problémem je finanční účast okresu. Přesto byl učiněn krok k rozhodnutí k jeho stavbě za finančního přispění ( dotací ) ministerstva zdravotnictví, zemského správního výboru a ministerstva zemědělství. Stavba vodovodu se tudíž naplánovala na jaro roku 1929.
Další aktivitou obce bylo vydláždění cesty na Hradčana opukou a přestavění mostku
v Habrovce tak, že byly odstraněny průtokové roury , na podezdívce položeny traverzy a na ně ještě betonové desky.
Od obecní váhy k pile byla zřízena dlažba z ruly.

1929
Nejdůležitějším činem obce tohoto roku bylo zřízení vodovodu. Na jeho stavbu došlo pět nabídek, z nichž byla vybrána firma ing. Františka Uhra z Peček. Veškeré přípravné práce a rozbory vody prováděla firma ing. Vladimíra Chmelíka z Prahy – Žižkova.
Dozorcem při stavbě byl zvolen pan Otakar Nehasil.
S výstavbou bylo započato 5.4.1929. Na této výstavbě se podíleli převážnou částí zdejší občané.
Byly zavedeny poplatky za vodu dle usnesení obce. Voda by se měla čerpat z pramenů v Habrovce. Konečně byla v hlavních věcech stavba dokončena a 14.10. byla prozatímním motorem spuštěna voda.
Přípojky k domům byly provedeny na vlastní náklady každého majitele. Čerpací stanice je zřízena na parcele, kterou obec získala výměnou od pana Josefa Holuba.

1930
Počasí tohoto roku bylo převážně mírné a tomu také odpovídala dobrá úroda obilí. Přesto prodejní ceny oproti loňsku značně klesly.
V obci byl obecním zřízencem ustanoven pan František Svoboda. Jeho povinností bylo spravovat elektrické sítě, domácí instalace, vybírat peníze za elektriku a vodu a vykonávat funkci obecního posla.
Objevuje se první zmínka o založení fotbalového klubu s názvem Viktoria zdejší mládeží.
24.srpna tento klub sehrál první zápas s klubem z Nučic.

1931
Dne 13. ledna bylo na schůzi obecní rady schváleno vydání 600 korun na kolaudaci obecního vodovodu.
V únoru se konala na Poušti dražba švestkových stromů, které uschly následkem mrazů.
Ministerstvo sociální péče dalo obci pro nezaměstnané 4000 korun na podporu.
Zastupitelstvo obce se usneslo v koupeném obecním domku zřídit noclehárnu a obecní kancelář.
Zima v tomto roce byla mírná a během léta se objevovaly bouřky s prudkými lijáky.

1932
16. ledna schválilo zastupitelstvo obecní rozpočet. Finanční komise zamítla návrh na odprodání elektrické sítě svazu elektráren, protože jim svaz nabízel pouze 25% ceny.
V únoru se konala superkolaudace vodovodu a byly schváleny obecní účty.
V červenci proběhlo usnesení o opravě obecního domku a zřídit v něm úřadovnu, neb úřadování v bytě starosty a uložení archívu bylo těžké.
V prosinci se konal hon za účasti domácích a přespolních střelců. Zakončen byl společnou večeří a tancem v Sokolovně.

1933
V lednu bylo na sokolském cvičišti zřízeno kluziště se svolením obce.
Obecní zastupitelstvo žádalo o rozšíření hřbitova, s čímž farní úřad nesouhlasil. Důvodem byla nevykoupená místa na hřbitově, která se prý mohla vykopat. Padly též návrhy ohledně zřízení hřbitova nového, ale k tomu už nedošlo.
V květnu žádala obec za přidělení ke Kouřimi.
V říjnu byla nalezena na Panské strání mrtvola oběšence, ruského emigranta.

1934
V květnu se objevila silná bouřka, kdy udeřil blesk do rádiové vysílačky v Liblicích a rádiové vysílání bylo přerušeno na tři dny.
Ke konci dubna se vyrojilo obrovské množství babek, na jejich sběru se podíleli děti i dospělí.

1935
Došlo k upravení a vydláždění nové ulice u Sokolovny, takže došlo ke spojení silnice okresní a státní.
Po delších jednáních je uzavřena dohoda mezi obcí a Svazem středolabských elektráren. Obec síť přidá svazu za smluvených podmínek a svaz předělá celou síť dle novějšího způsobu.
Okresní školní výbor vyvíjí nátlak na obec a místní školní radu, aby postavila novou školní budovu. Jinak školu zavře a přiškolí obec do Malotic. Bohužel ke stavbě nedochází, protože má obec dluhy a výstavbou školy by se ještě zvýšily.
Začíná se jednat o postavení pomníku ministerskému předsedovi, Antonínu Švehlovi, na kopci zvaném Panák. Základní kámen pomníku byl položen 29. září.
V prosinci se vzdal zakladatel T.G. Masaryk hodnosti prezidenta a doporučil svého nástupce dr. Eduarda Beneše.

1936
Na kopci Panák byl vybudován monumentální památník Antonína Švehly. Byl vytvořen dobrovolnou prací a vysokými peněžními příspěvky. K tomuto účelu byla urychleně vyválcována státní silnice Černokostelecká z Malotic do Olešky a okresní silnice z Kouřimi až do Lhotek. Odhalení bylo velmi slavnostní.

1937
14. září zemřel první prezident republiky T.Q. Masaryk. Pochován byl za velké účasti národa na hřbitově v Lánech.
V obci byl zaveden telefon přes Kouřim.

1938
V červnu proběhly volby do obecního zastupitelstva a zároveň byla provedena sbírka na obranu státu.
V květnu se uskutečnila částečná mobilizace a v září mobilizace úplná.
Dnem 1.října dochází z usnesení mnichovského diktátu obsazení našeho pohraničí hitlerovým Německem. V říjnu se na nátlak Německa vzdal svého úřadu dr. Eduard Beneš a v prosinci byl zvolen prezidentem dr. Emil Hácha.
Dochází k odsunu našich lidí z pohraničí. Aby se pomohlo lidem, kteří přišli s holýma rukama, byly podnikány všelijaké veřejné podniky, jako např. autostráda – na ždánickém kopci byla projektována přeložka státní silnice. Tímto projektem měly odpadnout serpentýny na kopci, které se nehodily pro jízdy autem.

1939
Dne 15. března za veliké sněhové vánice byla republika obsazena brannou mocí hitlerovského Německa. Byl to výsledek Mnichova, kde byl náš národ a stát zrazen a opuštěn spojenci.
16. března byl zřízen tak zvaný protektorát Čechy a Morava s prezidentem E. Háchou.
1. září přepadly německé oddíly Polsko – nastala druhá světová válka.
Byly zatýkány všechny podezřelé osoby a prováděny rekvizice majetku.

1940
Na ždánickém kopci byly zahájeny práce na přeložce státní silnice.
Začínají odvody hospodářského zvířectva a úrody. Lidé jsou posíláni na práci do říše.
S pokračující válkou rostl teror a germanizace. Lidé se dlouho v noci scházejí u přijímačů a naslouchají zahraničnímu rozhlasu.
Začíná bída.

1941
V tomto roce byl jmenován do úřadu protektorátu generál policie, R. Heydrich, který se ujal ihned práce. Vyhlásil výjimečný stav a nařídil popravy.
Pokračovala přestavba přeložky na ždánickém kopci a mířila ke svému zakončení.
23. srpna zemřel první kronikář obce, pan František Jelínek, který byl i jejím zakladatelem.

1942
27. května byl spáchán atentát na protektora R. Heydricha, který byl smrtelně zraněn a 4. června svému zranění podlehl.
V obci byly stále prováděny rekvizice. Lidé museli nadále odevzdávat domácí zvířectvo a úrodu.
Přesto se lidem dařilo něco utajit, aby měli co jíst.

1943
V Rusku se válečné štěstí začalo obracet Němcům zády.
Byl stále více poslouchán zahraniční rozhlas, který povzbuzoval náš lid, aby vydržel.
V obci bylo několik středisek pro poslouchání zahraničního rozhlasu, kde se lidé shromažďovali.
Byla tím národu dána naděje, že zase přijde svoboda.

1944
Spojenci nezadržitelně hnali nacistickou armádu zpět. Začali přicházet běženci (Němci), kterým se říkalo národní hosté. Obcím bylo nařízeno postarat se o jejich ubytování a stravování.

1945
Tento rok byl rokem skončení války a všeho utrpení. Bohužel nebyl všemu konec.
Bylo nařízeno, aby všichni mladí zemědělci byli posláni kopat zákopy pro ustupující německou armádu. Ze Ždánic byli posláni na zákopy do Rakous.
Na jaře se začal režim hroutit. Po silnici Černokostelecká proudila vozidla směrem ku Praze.
Byl to již panický ústup.
V obci byla vytvořena na mostě překážka, aby zabránila jízdě směrem k Olešce. Bohužel na udání jedné německé ženy byl ke Ždánicím poslán menší vojenský oddíl aby nastolil pořádek.
Po příjezdu k mostu zahájila stráž palbu a Němci opětovali. Při přestřelce padli čtyři zdejší občané.
Celou noc je obec odstřelována a bylo jediné štěstí, že velitel německých vojsk nenařídil žádná jiná trestní opatření.
9. května byl pořádán společný pohřeb obětí přestřelky.
Konečně 10. května projíždí naší obcí česká jednotka, která se zúčastnila bojů po boku sovětské armády.

1946
U skladiště, na místě, kde padli naši občané, je postaven žulový památník s jejich jmény.
Švehlův památník je přetvořen (za války poničen) lidem, kteří zahynuli za okupace na popravištích nebo v plynových komorách, vytesáním jejich jmen. Památník byl odhalen 6. července.
Téhož roku se konaly volby do ústavodárného – národního shromáždění.

1947
Tento rok panovalo veliké sucho a následkem je špatná úroda.
Ministerský předseda K. Gottwald musel požádat o pomoc Sovětský svaz.
V srpnu zemřel syn našeho kronikáře p. Jelínek Stanislav, který byl osvětovým pracovníkem Sokola a pracoval zde jako učitel.

1948
9. března bylo u Černínského paláce nalezeno na dlažbě mrtvé tělo ministra zahraničí Jana Masaryka.
V červnu se prezident republiky Dr. Edvard Beneš vzdal svého úřadu a zvolen byl K. Gottwald.
Na ždánickém kopci je žulovou kostkou vydlážděna státní silnice.

1949
Místní národní výbor se usnesl na pořízení biografu v Sokolovně. Hasičský sbor na jeho zařízení věnoval 60 900 Kčs.
Dvůr Běšínov a Diblíkov je znárodněn, les Ostrák převzat státem jako obora, les Panská stráň je přičleněn k lesu ždánickému.
Oproti hostinci p. Kolenské je postavena sběrna mléka.
Vydlážděná část ždánického kopce je zprovozněna.

1950
Obecní hospodářství je převzato státem tak, že veškeré příjmy byly zasílány státní bance.
Obec dostávala určitý obnos na vydání, tak zvaný limit.

1951
Zápis z tohoto roku je velmi sporadický.
Z příkazu ministerstva osvěty byla rozpuštěna knihovní rada a knihovnu převzal do své péče sám stát.

1952
V tomto roce byla zrušena parní pila ( pila u Kubelků ) a na jejím místě byla zřízena Státní traktorová stanice. Sem byly dopraveny hospodářské stroje, které byly převzaty od zemědělců.
Od 25. října se jednalo o založení Jednotného zemědělského družstva, které mělo vzniknout 1. ledna 1953. Za přítomnosti okresního zástupce bylo zřízení družstva schváleno.
V létě řádila větrná smršť, která způsobila velké škody jak na polích tak i v lese.
Pole na Hradčanech a u Rohlíkova se nechala zalesnit, neb nikdo neměl zájem tato pole obdělávat.

1953
Obec vybírala dávky z domácích zvířat ze žárovky ( doslovná citace, bohužel nezjištěno, co myšleno tím jest ). Takové poplatky ve zdejší obci nebyly nikdy předtím vybírány.
Od 1. ledna vstoupilo v platnost založení JZD. Do družstva, kromě tří malozemědělců, vstoupila celá obec. Dobytek byl sveden do několika větších stájí. Část mladého dobytka byla ustájena v Běšínově.
Dále obec předala veškeré pozemky, sady a pastviny do správy JZD.

1954
V květnu napadlo velké množství krup, které napáchaly velké škody na polích.
Velkou výpomoc JZD poskytla jeho patronka – továrna Tatra z Kolína – odpracováním na brigádách
( brambory a řepa ).
Obec provedla úpravu úřadovny MNV a zřídila dětskou poradnu.
Na křižovatce u Svatých Jánů byla vybudována autobusová čekárna.

1955
I tento rok byl pro úrodu velmi špatný. Dlouhotrvající mrazy, poté velmi deštivé počasí a bouřky se podepsaly na opožděné sadbě a sklizni.

1956
Počasí začátkem roku bylo velmi rozmarné, ale na úrodu ( oproti roku loňskému ), působilo blahodárně.
V obci se pořádaly zájezdy a výlety za kulturou, které plánovalo vzniklé, rodičovské hnutí.

1957
17. března byla slavnostně zahájena výstavba kravína pro JZD.
27. dubna byla spatřena kometa a tento úkaz trval několik dnů.
24. listopadu pořádal Československý rozhlas estrádu při dokončení výstavby pro JZD. Zde účinkovali přední umělci, jako byl Jaroslav Marvan a Irena Kačírková.
Nová autobusová čekárna u Svatých Jánů je díky školním dítkám zdemolována.

1958
V srpnu proběhla ve zdejší Sokolovně rozprava rady ONV, která trvala až do rána. Účelem bylo přesvědčit soukromě hospodařící rolníky, aby se rozhodli pro vstup do JZD.
Ve škole byly položeny parkety a vybudováno splachovací WC. Taktéž i Sokolovna prošla stavební úpravou – splachovací toalety a nový komín.

1959
V tomto roce, 12. září, byla vypuštěna první kosmická raketa na Měsíc ze Sovětského svazu.
V únoru pokračuje další přijímání nových členů do JZD.
Spolupráce MNV a JZD směřuje k zajištění a rozšíření veřejného rozhlasu a osvětlovací sítě.
Je schválen výsledný plán, kde se jedná o stavbu nového kravína a vepřína.

1960
Tento rok byl rokem vysoké politické aktivity. Probíhaly mohutné oslavy 15. výročí osvobození naší vlasti. Byla vyhlášena nová socialistická ústava a nová územní organizace státu.
Probíhala školení civilní obrany. Dochází ke stabilizaci a hospodářského rozmachu JZD.

1961
12.dubna byl vyslán do vesmíru první člověk – sovětský kosmonaut – J.A. Gagarin.
V březnu se konalo sčítání osob na celém území státu.

1962
Začátkem roku postihla žactvo školy chřipková epidemie a následkem toho byly prodlouženy pololetní prázdniny.
Koncem roku vypukla v obci infekční žloutenka.

1963
V průběhu roku došlo ke sloučení JZD Malotice a JZD Ždánice v jeden hospodářský celek. Středisko je přestěhováno do Ždánic.

1964
V první polovině tohoto roku pracovaly dva národní výbory. A to v Maloticích a ve Ždánicích. Společně zajišťovaly řádný chod sloučeného JZD. Zabývaly se přípravou voleb a sloučením obcí Ždánice, Lhotky a Malotice v jedno MNV v Maloticích.
Dům, čp. 24, kde bylo pohostinství, odkoupila Jednota Kolín. Ta provedla rozsáhlou adaptaci a zřídila v domě pohostinství, prodejnu samoobsluhy a sociální zařízení.

1965
Dlouhotrvající deště způsobily ve všech krajích republiky velké záplavy a následkem toho i velké hmotné škody.
Strana a vláda rozhodla o uzavření malotřídních škol a proto došlo také k uzavření jednotřídní školy ve Ždánicích. Ovšem ne moc s kladným ohlasem občanů, neb zdejší školu navštěvovali po celé generace.
Ve školní budově byla zřízena úřadovna OV a přemístěna obecní knihovna.

1966
V tomto roce měl NV v plánu dvě akce Z. Vybudování kanalizace a sloučení JZD s částí JZD Barchovice.

1967
Naše vláda provedla některá opatření, která se bezprostředně dotýkala všech vrstev obyvatelstva. Snížení ceny benzínu, zavedení daně z motorových vozidel a úpravu činží a spotřebitelských cen. Životní úroveň lidí stoupá. Pořizují si různé elektrické spotřebiče, televizory a motorová vozidla.

1968
V našem politickém a hospodářském životě došlo k velkým změnám. Po stránce politické byl velmi bohatý na události.
Začátkem roku probíhal tzv. Obrodný proces – měl napravit deformace let minulých a zároveň docházelo i k velkým personálním změnám v řadách našich představitelů, včetně prezidenta republiky.
Celý život v naší vlasti byl narušen z 20. na 21. srpna příchodem vojsk Varšavské smlouvy.
Od 1. ledna byly zavedeny tři volné soboty.
V Kapském městě byla provedena první transplantace srdce ( lékař Chriss Barnard ).
V březnu shořel následkem nedbalosti při kouření kravín a stodola JZD v obci.

1969
Dne 16. ledna se student Jan Palach upálil v Praze na Václavském náměstí jako vzdor proti sovětské okupaci.
21.července sestoupil na povrch Měsíce americký kosmonaut Neil Armstrong – velitel lodi Apollo 11.
Nadále pokračuje v obci budování povrchové kanalizace.

1970
Je provedena řada akcí zaměřených pro zlepšení životního prostředí občanů – buduje se veřejné výbojkové osvětlení, je položena další část kanalizace, je prováděn úklid parku, veřejného prostranství a u pomníku padlých.

1971
V tomto roce bylo provedeno mnoho akcí, které směřovaly ke zlepšení životního prostředí v obci – vybudování obrubníků k chodníkům, části povrchové kanalizace. Zhotoven byl přepad rybníku, vyčištěna studánka a vybudována podezdívka a oplocení u pomníku padlých u sokolovny.
MNV jedná s majiteli pozemků o jejich odprodeji ohledně výstavby bytových jednotek.

1972
V březnu byly i v naší zemi zaznamenány slabší otřesy půdy způsobené zemětřesením. Epicentrum se nacházelo v alpské oblasti v Rakousku.
V květnu byla dána do provozu největší československá vodárenská soustava na řece Želivce – zdroj pitné vody pro Prahu a okolí.
Přes katastr obce se položilo potrubí tranzitního plynovodu z SSSR do NSR.
Pokračuje se v budování ( částečné ) kanalizace, rozšíření výbojkového osvětlení a opravuje se rozhlasová ústředna.

1973
Největší událostí v naší republice bylo velké snížení cen automobilů – hlavně domácí výroby – z důvodu zvýšené výroby více jak o 25% a dovozních o 22%. Zaveden byl opět jednotný převodní poplatek – 600 Kč.
V naší obci pokračuje výstavba chodníků a pokládání dlaždic, dochází k adaptaci budovy občanského výboru.

1974
Dochází ke sloučení JZD Ždánice a JZD Toušice, vzniká JZD Malotice.
V březnu provedla vláda zdražení benzínu o 100% a byla zrušena daň z motorových vozidel.
Září se vyznačuje velkým množstvím hub, které lidé nepamatují. Z lesa jsou přinášeny nejen v košících, ale i v kufrech.
Stále pokračuje budování chodníků.

1975
Z rozhodnutí ONV odboru kultury, bylo rozhodnuto o přemístění památníku obětí německého fašismu na ždánickém kopci do Kolína. Důvodem bylo to, že prý umístění památníku v tomto místě nebylo ve vztahu k hnutí dělnickému a ani k boji proti fašismu.
Pokračuje se v budování započatých akcí jako je dokončení přestavby budovy MNV, požární zbrojnice, kanalizace a komunikace.

1976
Dále se buduje povrchová kanalizace a zadláždění vozovky, rozjíždí se výstavba dílen.

1977
Dne 29.3. dle údajů Českého statistického úřadu dosáhl počet obyvatel ČSSR 15 miliónů.
V červnu se naší obcí prohnala velká bouřka spojená s krupobitím. Padaly kroupy i kusy ledu ve velikosti vlašských ořechů. Obrovské škody v zemědělství byly nesmírné.
Je dokončena stavba dílen, včetně komunikace.

1978
Velkou událostí v naší zemi byl uskutečněný let na oběžnou dráhu kolem Země československým kosmonautem – letcem ČLA a kapitánem Vladimírem Remkem (Sojuz 28).

1979
V dubnu na výborové schůzi TJ Sokol bylo schváleno založení oddílu kopané pod názvem TJ Sokol Ždánice. Započalo se s budováním kabin a sociálního zařízení na hřišti.
Po založení byla sepsána s JZD smlouva na finanční podporu pro úpravu hřiště a na materiální vybavení hráčů. Ti se zavázali družstvu dodáním 50q sena v rámci sklizně z nepřístupných ploch.

1980
V první polovině roku byla dokončena stavba nové šesti bytovky a v závěru roku druhé.
Výstavba silážního žlabu a rekonstrukce sušičky a polního mlatu.

1981
Vybudování nové komunikace k ovocnářskému středisku a provedení vnitřních vybavení a instalací v nových bytovkách.

1982
Nadále se vedly spory o přemístění památníku obětí fašismu do Kolína.
Podle odkazu na rok 1968 došlo k odvozu památníku a posléze jeho vrácení.
Z památníku byla odstraněna jména padlých a zároveň změněn nápis na oblouku.
Původní nápis: Vám, kdož jste pro vlast trpěli a umírali, z vděčnosti národa na paměť a k výstraze.
Nový nápis: Obětem fašismu a padlým bojovníkům v boji za svobodu 1938 – 1945.
Bohužel v 90 letech byl nápis odcizen.
Je trochu zmatečné zapracování historie o převozu památníku.
Ale jak je alespoň trochu patrno ze zápisu v kronice, ždánický lid se statečně bránil proti tomuto rozhodnutí.

1983
V červnu se konalo v Praze světové shromáždění Za světový mír a život proti jaderné válce. Cílem bylo posílení jednoty pro zastavení jaderného zbrojení a posílení bezpečnosti ve světě.

1984
A opět, jako poslední roky, dochází ke zvýšení maloobchodních cen ve státě.
Svět se zabývá otázkami jaderných a chemických zbraní.
V říjnu podlehla zraněním, která utrpěla při atentátu, předsedkyně indické vlády, Indíra Gandiová.
Ve Ždánicích dochází k vybudování chodníku k čekárně k Jánům, včetně osvětlení.
JZD provedlo úpravu komunikací ke svým objektům.

1985
40. výročí osvobození naší vlasti.
Výstavba nové prodejny Jednoty. V rámci akce COZ byla upravena veřejná prostranství – opraveny autobusové zastávky, nátěry plotu u pomníku padlých, opravena hřbitovní zeď a zhotovení stožárů na vlajky.
V lednu došlo v Ženevě k sovětsko – americkému setkání ohledně projednávání otázek vztahů SSSR a USA.

1986
V srpnu opět postihlo kraj silné krupobití doprovázené silným nárazovým větrem. Škody byly nevyčíslitelné a s jejich odstraňováním pomáhali i vojáci.
Byla opravena komunikace podél mechanizačního střediska a přes most.
Členové SPO Ždánice provedli překopání a položení rour a zabetonování výpustě u rybníku. Zajištěna dokumentace na výstavbu trafostanice, rozvod a na výstavbu požární garáže.

1987
Dochází k výstavbě trafostanice a kabelizace k bytové výstavbě JZD.
Započalo se s oplocením staveniště požární garáže.

1988
V tomto roce byly dostaveny další dva bytové domy- okály.
Byla přeložena přípojka k požární zbrojnici a položení kabelu veřejného osvětlení a rozhlasu.
V našem státě začíná docházet k destabilizaci politické scény, která se naplno projevuje v roce 1989.
Začíná nová etapa našeho života, ke které hledíme s velkou nadějí a přáním lepšího žití.
Ať každý posoudí sám, zda splnilo se vše, čím naplněno bylo jeho srdce.

KONEC